Prosincová volba předsedy rady ČTK má pokračování. Místopředsedovi rady Petru Žantovskému se nelíbí, že radní volili navzdory jeho nepřítomnosti. Žantovský se přitom - stejně jako radní Pavel Foltán - omluvil těsně před zasedáním rady. „Nejenže mi nebylo umožněno volby se zúčastnit aktivně (tedy volit), ale ani pasivně (být volen), na což má každý člen právo. Proto považuji tuto volbu za neplatnou,“ píše Žantovský ve svém vyjádření, které chtěl spolu s rozdílným stanoviskem připojit k zápisu z jednání. To se nestalo. Žantovský ho totiž neposlal do tří dnů, jak požaduje jednací řád. „Rozdílné stanovisko nebylo zveřejněno pouze proto, že nesplnil ani jednu z podmínek jednacího řádu. Neoznámil, že ho podá, a když ho podal, tak pozdě. Nestihl lhůtu,“ říká čerstvý předseda rady David Soukup.
„Volba sice proběhla podle jednacího řádu, mohu ale apelovat na institut dobrých mravů,“ sdělil Žantovský Médiáři. Vadí mu zejména „dvojí metr“. Svého předsedu chtěli radní původně zvolit v listopadu, bod ale odložili kvůli dopředu ohlášené omluvě Jany Gáborové (za SPD). Pro bývalého novináře Soukupa, který je členem rady od loňského září, hlasovalo v tajné volbě všech pět přítomných členů. Tentýž počet hlasů získala znovuzvolená místopředsedkyně Jaroslava Wenigerová (za ODS) a Michaela Marksová (ČSSD). Podle Žantovského je shoda nominantů různých stran „dojemnou konstelací politických názorů“. „Jen slepého a hluchého by nenapadlo, že využili nepřítomnosti dvou členů,“ prohlašuje Žantovský, který navzdory nové volbě zůstává místopředsedou, jímž byl zvolen loni v únoru.
Prezidentem vyznamenaný publicista se také pozastavuje nad tím, že byl předsedou rady zvolen „její služebně druhý nejmladší člen, který který neměl s ČTK doposud nic společného“. „Nepamatuji si, že by to tak v minulosti bylo,“ říká Žantovský, podle kterého jde „o zvláštní shodu okolností“. Vedle toho je podle Žantovského potenciálně problematické, že je Soukup členem hnutí ANO, za které sedí i v zastupitelstvu na Praze 3. Právě ANO nominovalo do rady i Žantovského (a též zmíněného Foltána).
Předsednictvo rady je voleno za přítomnosti prosté většiny členů na rok. Rada tak má aktuálně tři místopředsedy. Žantovskému mandát vyprší v 18. února. Ve svém vyjádření to komentuje slovy, že „jednací řád ani zákon nestanoví počet místopředsedů, ale je to porušení zvyklostí až dosud v radě uplatňovaných“. Pro Médiář ale uvedl, že se chce ucházet o znovuzvolení. „Není důvod, abychom neměli nadále tři místopředsedy,“ říká doslova. Podle předsedy rady Soukupa se ale znovuzvolení třetího místopředsedy neplánuje: „Přijde mně zbytečné, aby byli čtyři radní ze sedmi v předsednictvu.“
Foltán opět proti kvůli cestovnému
Nakonec místopředseda Žantovský kritizuje, že mu nebylo na rozdíl od Foltána umožněno hlasovat formou per rollam o letošním rozpočtu ČTK. Narozdíl od Foltána ale takzvané náhradní hlasování o rozpočtu ve své omluvence neavizoval.
Foltán hlasoval proti přijetí rozpočtu. Jak vysvětluje ve svém rozdílném stanovisku přiloženému k zápisu, rozpočet ČTK „opět nepočítá s náhradami souvisejícími s výkonem funkce člena rady (to je cestovní náhrady, náhrady plateb za telekomunikační služby – telefon, internet)“. Foltán se náhrad opakovaně dožaduje od začátku svého působení v radě v březnu 2018. Z téhož důvodu nehlasoval ani pro přijetí rozpočtu na minulý rok. Zákon o ČTK s náhradami ale nepočítá, proplácet se tedy nemají, jak konstatovalo i ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Ministerstvo uvedlo, že po posouzení Zákona o ČTK a Zákoníku práce dospělo k závěru, že cestovní náhrady členům Rady ČTK proplácet nelze. Těm, kteří vykonávají veřejnou funkci, což členové Rady ČTK jsou, totiž náhrady přísluší jen, pokud ji vykonávají v pracovním poměru nebo pokud to stanoví zvláštní zákon,“ říká mluvčí ČTK Martina Vašíčková, podle které se tak situace liší oproti Radě České televize a Radě Českého rozhlasu, kde příslušné zákony s proplácením cestovného a dalších náhrad počítají. Radní ČTK navíc už v červenci 2018 konstatovali, že „otázka řešení proplácení cestovních náhrad členům rady na zasedání rady nenáleží do působnosti Rady ČTK“.
Řadoví radní ČTK si podle zákona měsíčně přijdou na 15.000 Kč hrubého, místopředsedům náleží 18.500, předsedovi 22.000 Kč.
„Někteří běhají po poslancích“
Folklórem ohledně mediálních rad je hovořit o „politickém vlivu“. Většinou se tím míní tlak politiků na radní, v tomto případě to bylo naopak - aspoň podle toho, co pár dní před samotným zasedáním říkala radní Marksová. „Ne že bych zaznamenala, že by nás oslovovali nějací poslanci a poslankyně, ale spíš vím, že někteří členové [rady] běhají po poslancích a poslankyních a vlastně chtějí politickou podporu a chtějí, aby ti z nás, kteří jsou za určité politické strany, asi politické strany poslechli,“ vyložila bez dalších podrobností bývalá ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD během rozpravy na půdě Univerzity Karlovy. „Nevím, jak ostatní, ale já po poslancích určitě neběhal,“ podotýká Soukup.
Marksová rovněž bez dalšího upřesnění popsala další skutečnost, kterou lze podle ní považovat za specifickou formu politického tlaku: „Teď jsme zaznamenali vlnu stížností na jednotlivé zprávy ČTK. Jsou často adresovány jednomu členovi rady, jsou v takovém velice podobném duchu, některá stížnost dokonce používá stejné výrazy, jako používá ten jeden člen, a to je taky možnost, jak vyvíjet tlak. On je [tlak] skrytě politický, když beru politiku obecně jako nějaký světonázor.“