Jak koronavirus dopadá na média, marketing a maloobchod v Česku? Čtěte ve speciální příloze.

Zaorálkův balíček má pomoci malým vydavatelům

Ministerstvo kultury hodlá podpořit periodika, která v minulosti žádala o grant od státu.

Koho z mediálních firem v minulosti podpořilo ministerstvo kultury, ten bude moci žádat o podporu z koronavirového balíčku nazvaného Záchrana kultury. Médiáři to sdělila mluvčí resortu Michaela Lagronová. „Chceme pomoci malým vydavatelům, které známe. To jsou ti, kteří si podávali žádosti o granty,“ říká Lagronová. Typicky tak půjde o kulturní periodika typu A2, Babylon, Host, Listy, Prostor nebo Revolver Revue.

Jak přesně se budou peníze rozdělovat, Lagronová nechtěla specifikovat: „Bude záležet na celkové výši balíčku. Pak budeme zveřejňovat jednotlivá opatření.“ O celkové částce na podporu institucí typu divadel, galerií nebo právě vydavatelství má jednat ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) do konce týdne s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Zaorálek už dřív řekl, že chce žádat celkem o 1,5 miliardy Kč.

S přímou podporou velkých vydavatelství typu Mafry, Economie nebo Czech News Center ministerstvo zatím nepočítá. „Teprve budeme mapovat podněty, jak na tom jsou. V tuto chvíli nemáme z jejich strany poptávku,“ říká Lagronová s tím, že pro větší společnosti nabízí vláda jiné možnosti. Na ně odkazoval v rozhovoru pro iDnes i Zaorálek. „Pokud prokážou tyto vydavatelské domy třicetiprocentní propad v tržbách, získají nárok na částečné proplacení mezd svých zaměstnanců – od 30 do 80 %, podle kategorie, do které patří. Další možnou podporou může i pro tuto oblast podnikání sloužit program ministerstva průmyslu Covid a Covid II“.

Že chce médiím pomoci překlenout nadcházející krizi, avizoval Zaorálek i pro Deník. „Z mého pohledu je role tištěných reflexí včetně divadelní, filmové či literární kritiky nenahraditelná, to nemůže suplovat žádný blog na internetu. Na to nesmíme rezignovat, nebo se staneme duchovními mrzáky,“ řekl ministr.

Daňové úlevy nebo přímou podporu řeší státy po celé Evropě, jak vyplývá to z přehledu, který vypracovala Světová asociace vydavatelů novin a zpravodajství WAN-IFRA. Například v Itálii nebo Maďarsku jsou média částečně osvobozena od placení daní. Ve Švédsku, Finsku, Irsku či Rumunsku žádají o osvobození od daně z přidané hodnoty. Soubor opatření na podporu médií vzniká také v Norsku. Tamní média žádají stát zejména o zadávání reklamních kampaní financovaných z veřejných peněz. Totéž si přejí také mediální domy v Irsku, Litvě nebo Rumunsku. Ve Švédsku mediální domy po státu chtějí i částečnou úhradu platů zaměstnanců nebo daňové úlevy.

Návštěvnost příjmy nezachrání

Agentura ČTK shrnula výsledky únorového měření NetMonitor společnosti Gemius pro Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Podle něho zhlédnutých stránek na českých zpravodajských webech v březnu vzrostl o 122 % na 1,63 miliardy. Celkový čas strávený na stránkách se zpravodajstvím se v březnu zvýšil na téměř trojnásobných pět hodin a 30 minut. Výrazný nárůst čtenosti zpravodajství potvrzuje i mluvčí Seznamu Aneta Kapucianová: „Každý den lámeme rekordy v návštěvnosti, které dokonce překonávají i zájem o smrt Karla Gotta.“

Co je pro média podstatnější, je, že zároveň výrazně klesá zadávání inzerce. Například web Forum 24 podle NetMonitoru v březnu zaznamenal na 16,8 milionu zobrazených stránek, ještě v únoru to bylo 9,3 milionu. „Zvýšená čtenost nám měsíční příjmy z reklamy skoro vyvážila, cena za tisíc zobrazení ale klesla skoro na polovinu. Na další měsíce se dívám s velkými obavami,“ řekl Médiáři šéfredaktor a majitel vydavatelství Pavel Šafr. Úbytek reklamy se týká i těžce přežívajících regionálních periodik. „Inzerce se de facto zastavila. To je problém, se kterým se budeme v dlouhodobém horizontu těžko vyrovnávat,“ říká Michal Sedláček z Orlického týdeníku

Jakkoliv konkrétní čísla zatím nejsou známá, američtí vydavatelé pro duben odhadují, že z reklamy utrží o 30 až 50 % míň než v měsících před pandemií. Média přežívající z online reklamy, z níž si stále větší podíl ukrajují technologické společnosti, tak očekávají časy horší než po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Dopady pandemie v Americe už pocítila třeba celá redakce kulturně-politického webu The Outline, která se přidala k tamním víc než 6,6 milionům nezaměstnaným

V časech karantény na tom nejsou lépe ani tištěná média, kterým pomáhá ani prohlášení Světové zdravotnické organizace, že nákaza přes novinový papír není pravděpodobná. „Vypadly nejen příjmy z inzerce, ale jsou velká omezení v distribuční síti, která mají vliv na prodejnost tištěných verzí, takže [média] dostávají negativní hit ze dvou stran,“ vysvětloval pro deník E15 její - slovy šéfredaktorky Terezy Zavadilové - statečný majitel Daniel Křetínský. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery odhaduje, že prodeje týdeníku na stáncích klesnou o třetinu.