Pietro Filipi. Kara. Glami. Lookio. Čtvero tuzemských outletů. Čtvero malých českých značek. Best practices z Instagramu. Přijďte 20. listopadu na Módu v Česku do Aureole.

“Západní svět s plasty přišel, musí jít příkladem i v jejich omezování”

Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulých týdnů. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek.

Nově naši experti na maloobchod hodnotí na škále 1 až 5 vybrané novinky podle subjektivně hodnocené důležitosti, stejně jako ve škole je hodnocení číslo 5 považováno za nejméně důležité. Kritériem důležitosti je přínos pro český maloobchodní trh a pro českého zákazníka. Zprávy jsou podle hodnocené důležitosti seřazené.

1. McDonald’s shání dodavatele brček

Kampaň McDonald's

Občerstevní v McDonald’s

V minulých týdnech se v retailu dostaly na přetřes papírové tyčinky do uší, bezplastová Ikea, vratné PET lahve od Mattonky a určitě i mnoho dalších, k životnímu prostředí šetrných vychytávek. Aktuálně se řeší výměna plastových brček za papírová u McDonald’s. Síti fast foodů ale schází dodavatel takových brček. Zprávu zveřejnil server iDnes. K omezení plastů přistupuje na výzvu Ministerstva životního prostředí také “čerstvá” síť barů a salaterií Ugo patřící Kofole. Bude nabízet alternativy k jednorázovým obalům a během dvou let hodlá snížit množství plastového odpadu o 15 tun. Stejnou tématiku řeší také, poměrně nečekaně vzhledem ke klíčovému produktu, módní řetězec H&M, který tento týden zveřejnil zprávu v níž informuje o svém záměru inspirovat své příznivce k používání “osobních” kovových brček na festivalu Colours of Ostrava, kde bude provozovat svou vlastní zónu.

Ti první se zviditelní, u dalších už se to bude očekávat. Jak ale vyrobit papírový kelímek na kafe, který nebude propouštět?
Zdeněk Hašek (Marketingový institut)

Jak jsem psal posledně, tohle je PR/CSR příležitost jako, ehm, prase, takže mě vůbec nepřekvapuje, že ty značky, které mají PR vychytané, se toho hned chytly. Ale ve skutečnosti je to něco jako když 24. 5.2018 posíláte mail, že berete osobní údaje zákazníků vážně a budete je chránit… Prostě musíte, jen je důležité, jak to podáte.
Václav Loubek

Konečně se s tím plýtváním plasty něco dělá (ale je to málo), také si myslím, že je za pět minut dvanáct. Asi by se mělo začínt s osvětou a zákazy spíše v rozvojových zemích, kde se plasty netřídí a povalují se všude, na plážích, v moři v džungli, i na Mont Everestu.
Monika Hrubalová

Kdo neomezuje plasty, není in. Otázka je, zda i sami spotřebitelé se změní a jak tvrdý tlak na firmy vyvinou? U firem čekám, na kolik se na tomto trendu budou chtít PRově jen přiživit a kolik z nich udělá tvrdá opatření. Vnímám to jako aktuální téma, kde se mohou zviditelnit a být za ty dobré, byť samozřejmě omezení plastů je asi nezbytné.
Jan Penkala (Acomware)

Hezký krok, který osobně velmi schvaluji. Bohužel dokud nebude striktně zavedena povinnost ekologické likvidace v zemích v Asii a Africe, obávám se, že se bude jednat pouze o výkřik, který nás bude limitovat a jinde se nic nezmění. Tady bych více uvítala kroky směrem k největším zamořovatelům nejen v Evropě a USA.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Mít své kovové brčko bude za chvíli lepší vypovídací hodnota vašeho ekologického cítění než samolepka Greenpeace na zadním blatníku auta, které samozřejmě nebude jezdit na naftu.
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Západní svět s plasty přišel a rozšířil je, tak je přirozené, že musí jít příkladem při jejich rozumném (ne)používání. Je ale udivující, jak zjednodušeně, až brčkovitě, se o tomto důležitém tématu píše v českém tisku.
Daniel Procházka (Ipsos)

2. Falešné údaje na obalech potravin

Brambory, česká produkce ilustrační

Potraviny označené jako farmářské často z farem vůbec nepocházejí

V rámci Evropské unie dochází ze strany výrobců potravin ke klamavému přesvědčování zákazníků o jejich kvalitě. Mnoho výrobků spotřebitele láká na označení “tradiční”, “domácí”, “zdravé”, “řemeslné”, “farmářské” nebo “jako od babičky”, která mají vyvolat dojem, že kupují prémiový produkt, který prospěje jejich zdravému životnímu stylu, nebo pochází z malé, regionální výroby. V mnoha případech ale produkty pocházejí z továren, kde se k výrobě používají konzervanty a další látky, které by se v takto označených výrobcích vyskytovat neměly. Podobná situace je také u “ovocných” produktů, které se mnohdy s opravdovým ovocem výrazněji nesetkají. Situaci hodlá řešit Evropská organizace spotřebitelů volající po zpřísnění celoevropské legislativy. Tématem se zabýval web iDnes.

Správně, zpřísnit. Není čas stále studovat obrázky a texty a dumat, jestli je to pravda nebo ne.
Zdeněk Hašek (Marketingový institut)

Jeden můj příbuzný, toliko ředitel zemědělského družstva, má oblíbenou průpovídku, které jsme se párkrát na rodinné oslavě zasmáli, ale evidentně nebude daleko od pravdy: Rozdíl mezi normálním zemědělcem a bio zemědělcem je, že ten bio zemědělec hnojí v noci, aby ho nikdo neviděl. Z těhle trendů už jsem dávno vyléčen. Nejlepší repositioning totiž provedete tak, že k produktu přidáte nějaký přívlastek. Nic jiného to není.
Václav Loubek

Je to pořád dokola, pořád někdo někoho šidí… Nevím jak vy, ale já jsem z toho už unavená. Nedá se věřit nikomu a ničemu – ani prodejcům na farmářských trzích.
Monika Hrubalová

Další regule, která bude regulovat regule a zákazníku ty se v tom ztrať. Toto je v označování potravin asi to nejmenší.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

My, co na etiketách s grafiky hlídáme každý pixel, aby se tam všechno vešlo, myslím nebudeme mít tuto novou snahu EU moc v oblibě. A i když teda asi doma každý nemá laboratoř, aby si pořídil rozbor toho či onoho výrobku, předpokládám, že zákazník není idiot, umí číst a taky si odvodí, jak moc ovoce může být v něčem, co stojí méně než ta krabička, ve které se ovoce prodává. Ale jak říkám, zákazník nesmí být idiot…
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Nic nového pod sluncem. Šidilo se, šidí se a bude se šidit. Je tedy důležité, aby nakupující a spotřebitelé byli nároční a retail odpovědný. Garantuji vám, že když někdo neprodá, rychle si rozmyslí, zda bude dál šidit. I když … jsme v Česku, a my toho přeci chceme hodně za málo, a zemské desky bohužel už nefungují.
Daniel Procházka (Ipsos)

3. Globus testuje e-shop na Zličíně

Globus

Globus

Maloobchodní řetězec Globus plánuje pro Česko letos na podzim spustit plnohodnotný e-shop s potravinami, aktuálně jeho funkčnost testuje interně na svých zaměstnancích v hypermarketu na pražském Zličíně. Informaci potvrdila iDnes.cz mluvčí sítě Globus Pavla Hobíková. E-shop by neměl zajišťovat dovážku domů, jeho gros bude vyzvedávání potravin po objednání online na speciálních výdejnách ClickGo. Globus má přitom provoz e-shopu vyzkoušený, od roku 2016 má Vinotéku Globus, tedy e-shop zaměřený pouze na prodej vín. V Česku má síť 15 hypermarketů, na konci letošního května navíc přibyla první prodejna malého formátu Globus Fresh v Pardubicích. 

S propojováním kamenného a digitálního prodejního světa se každý vypořádává po svém. Koncept Globusu by mohl fungovat, zvlášť ve spojení s jeho pokračujícím důrazem na čerstvost a kvalitu potravin.
Zdeněk Hašek (Marketingový institut)

Tohle může fungovat asi jen ve spojení s těmi menšími lokálními prodejnami, kde zastavím autem na blikačky a za dvě minuty odjíždím. Ale když si představím, že v Globusu v Praze Čakovicích 10 minut hledám místo k zaparkování, pak jdu 10 minut přes ten obrovský prostor obchodního centra, hledám výdejní místo, zjišťuju, že to neunesu, tak se vracím pro košík, pak čekám v zácpě na kruhák (kdo to tam zná, ví)… Ne, to prostě využívat nebudu.
Václav Loubek

Vlastně je to fajn i takto. Sice si tím neotevřou nové regiony, kde nyní zákazníky neobsluhují, ale ušetřený čas v obchodě za to stojí. Bude to prostě hlavně pro lidi, co si vyzvednou nákup po cestě domů anebo místo procházení dvou obchoďáků o víkendu budou jenom v Ikea a v Globusu se staví pro připravený nákup. Otázkou je, zda Globus dokáže adekvátně v e-shopu podpořit nákup zboží, které nebylo v plánu koupit.
Jan Penkala (Acomware)

Na e-shop Globusu se opravdu velmi těším, prodejny mají kvalitní sortiment a není jich mnoho. Jen to vyzvednutí na prodejně může hodně lidí odradit, ale uvidíme.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

S ohledem na způsob obsluhy ‘e-shopu’, tedy že to bude spíš výdejna objednávek, to vidím jako další službu pro současné zákazníky, než něco, co by mělo přilákat zástupy nových. Ale třeba se mýlím.
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Není to úplně e-shop, ale click-and-collect, takže úspora času stráveného v prodejně. Ostatní aktivity jsme tady již komentovali.
Daniel Procházka (Ipsos)

4. E-shop drogerie Teta nabírá zpoždění

Teta

Teta

Na začátku února letošního roku ohlásila drogerie Teta chystané spuštění e-shopu s nabídkou kompletního sortimentu. Mělo se odehrát v řádu několika týdnů. Ke zprovoznění e-shopu pro veřejnost ale zatím nedošlo. Tématem se v rozhovoru zabývalo Aktuálně. Funguje pouze v testovacím režimu, firma se údajně zabývá finalizací veškerých procesů nákupu a každých 14 dnech e-shop po přihlášení zpřístupňuje většímu počtu lidí. Podle slov Davida Vejtruby, marketingového ředitele, nechce Teta nic podcenit. Konkurenční síť Dm drogerie už e-shop spustila, Rossmann se na vstup do e-commerce chystá. Firma Solvent, která Tetu provozuje se ale “zaspání” příležitosti neobává. 

David je chytrý marketér a pomáhá směřovat Tetu správným směrem. Rozhovor se mi líbil, hlavně pasáž o všeobjímajícím omnichannelu a důležitosti odlišného konceptu.
Zdeněk Hašek (Marketingový institut)

Už jsem to psal a napíšu to znovu. Šanci vidím v multibrand tržišti typu Amazon nebo Alza, kteří vybudují logistiku. Jestliže tu bude 1.000 e-shopíčků každé značky, tak zákazníka jebne. Ale když si všechno FMCG nakliká na jednom místě…
Václav Loubek

Zpoždění pár týdnů zásadně nevadí, příští rok by už mohlo být relativně pozdě. Souhlasím, že je lepší přinést kvalitnější řešení než ho přinést rychle a nevhodně nastavené. Ten souboj online nebude ani tak mezi Tetou a Rossmannem, spíše si myslím, že by se měli soustředit na Alzu. Byť i ta by měla způsob prodeje drogerie trochu změnit z IT stylu do více emočního a trochu víc se do toho opřít – prostor na trhu má.
Jan Penkala (Acomware)

Dalo se jen čekat, kdy to přijde. Nejdříve se podívám v čem bude tato služba jedinečná a pak zhodnotím. Vzhledem k nízké loajalitě je to opravdu jen krok podle konkurence.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Je mi moc sympatické, že pan Vejtruba nevidí budoucnost pouze v e-commerce. A i když v tom celém textu čuju hodně píjárovosti, tak je to asi to nejsrozumitelnější na dané téma, co jsem v poslední době četl.
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Pan Vejtruba má pravdu, prodejní kanál je jen nosič nabídky, to důležité je úplně jinde: vědět, co, komu, jak a proč prodávat.
Daniel Procházka (Ipsos)

 

5. Předplatné jako retailový trend

Předplatné pro stálé zákazníky nese název Mixit Klub

Předplatné pro stálé zákazníky nese název Mixit Klub

Zatímco dříve bylo předplatné provázáno především s mediální produkcí, dnes se pomalu stává trendem maloobchodního prodeje. E15 zveřejnila článek, který se zabývá předplatným jako novým trendem v současném retailu. Předplatit lze dnes jakýkoliv produkt nebo službu napříč segmenty. Jedná se například o pravidelné zasílání potravin, kosmetiky nebo oblečení, které pro konkrétního zákazníka vybere stylista. Předplatitelské služby na zboží denní spotřeby jsou stále oblíbenější v USA. Na českém trhu přišla nedávno s nabídkou předplatného firma Mixit, která svým zákazníkům nabízí pravidelné měsíční dodávky snídaní.

Nápad dobrý, teď ještě přesvědčit zákazníky. I na e-shopech se tento trend rozmáhá, na Alze můžete mít např. za několik stovek měsíčně každý rok nový iPhone. A ještě větší byznys jsou dárkové poukazy. Většina se totiž nikdy neuplatní…
Zdeněk Hašek (Marketingový institut)

Předplatné je pro obchodníka výhodné, protože má prachy jisté. Ještě jsem tedy neviděl model, který by byl výhodný i pro zákazníka, ale o toho tu přece nejde, že…
Václav Loubek

Zajímavý nápad. 
Monika Hrubalová

Nepamatuji si žádný projekt v Česku nebo EU, kdy by bylo předplatné fakt úspěšné a překonalo fázi early adopters. Mixit je fajn firma, myslím ale, že hranici 1.000 lidí nepřekonají a i kdyby, v kontextu celého trhu je to fakt jen kapka v moři.
Jan Penkala (Acomware)

Zajímavý krok, který může pomoci k vytvoření návyku na jedné straně a nezapomínání na straně druhé, ale taky služba.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Jednou jsem si objednal takovou tu tajemnou krabici ve které byly potraviny o nichž jsem nevěděl, co budou zač. Moc úspěchu to teda nemělo. Chápu, že u některých produktů je pravidelný nákup potřeba a zasílání jednou měsíčně ho tedy řeší celkem efektivně, nicméně kde je pak ta radost, když si něco přinesete z obchodu? Nebo v obchodě zcela impulsivně zkusíte úplně jiný výrobek. Jediné předplatné které tedy doma budu nadále mít, je na časopis Reportér.
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Předplatné není žádné nakupování, ale doplňování ‘zásob’ preferované značky, a to mnoha lidem vyhovuje. Výrobcům to vyhovuje dvojnásobně. Některé globálně velmi úspěšné značky jsou od založení před sto lety postavené na dokupování nejrůznějších náplní a kártridží a nová lenivá a zjednodušující doba doplňování nahrává. Uvidíme, jak si to někteří dnešní obchodníci spočítají, a jestli se o nich bude psát ještě za 10 nebo 50 let. A mimochodem, ten téměř půl roku starý McKisney článek stojí za to, ten originální, samozřejmě.
Daniel Procházka (Ipsos)