
René Zavoral. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas
Počet manažerů Českého rozhlasu klesne ze současných 150 na zhruba 120 a počet řídících úrovní se sníží ze čtyř na tři. Podnik tak změnou organizační struktury ušetří řádově až desítky milionů korun, které rozdělí na mzdách v jiných oblastech. V rozhovoru pro agenturu ČTK to tvrdí nový generální ředitel René Zavoral. Celkem má veřejnoprávní rádio 1.500 zaměstnanců. Letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem 2,19 miliardy Kč.
V první vlně na začátku března se počet řídících funkcí sníží o deset, další vlna, při které budou některé funkce sloučeny, bude následovat během března a dubna. Aktualizovaný rozpočet by měl být hotov do konce března.
„Dosažená úspora se nám promítne do mzdových nákladů. Jsou tady anomálie, kdy na některých stejných pozicích jsou rozpory až v řádu desetitisíců korun, a to považuji za velmi nezdravé. Pak jsou tady klíčové pozice z hlediska fungování Českého rozhlasu, jako jsou zaměstnanci veřejných zakázek nebo právního oddělení, jejichž ohodnocení zatím není adekvátní okolnímu prostředí, a pokud tu chci mít kvalitní lidi, tak je samozřejmě musím zaplatit,“ řekl Zavoral.
První stupeň řízení

Dosavadní šéf Radiožurnálu Jan Pokorný povede celé zpravodajství. Foto: Český rozhlas
Stávající náměstky generálního ředitele by mělo nahradit sedm ředitelů sekcí. Obsazení postů chce Zavoral ve středu představit a projednat s kontrolní radou rozhlasu. Ředitelem zpravodajství by se měl od března stát současný šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný, programovou ředitelkou má být dosavadní redaktorka stanice Vltava a jedna z kandidátů na místo generálního ředitele Eva Hazdrová Kopecká, regionální vysílání povede současný náměstek pro regionální vysílání Jan Menger, ředitelem výroby zůstane Jiří Mejstřík, ředitelem nových médií bude stávající pověřený šéf Českého rozhlasu Plus Alexandr Pícha. Technickým ředitelem bude nadále Karel Zýka, jenž proti Zavoral též kandidoval, a pozici ekonomicko-správního ředitele chce Zavoral obsadit od 1. července. Jeho jméno zatím prozradit nechtěl s tím, že půjde o člověka, který dosud působil mimo Český rozhlas.
Jak upozorňuje Marketing & Media, jediným, kdo opustil vrcholové vedení, je Tomáš Kollarczyk, dosavadní ředitel odboru obchodu a marketingu a pověřený šéf sekce správy a provozu.
Druhý stupeň řízení
Sedmičku vrcholových šéfů doplní čtveřice ředitelů na druhém stupni řízení. Kancelář generálního ředitele povede bývalý tajemník ředitele a šéf programu Josef Havel, komunikaci, marketing a mezinárodní vztahy bude řídit dosavadní tiskový mluvčí Jiří Hošna, personální ředitelkou zůstane Ludmila Süssová a Symfonický orchestr Českého rozhlasu povede i nadále Jakub Čížek.
Zavoral chce ve středu radu informovat i o tom, že šéfem Českého rozhlasu Plus bude nynější ředitel Centra vysílání Ondřej Nováček a zároveň chce navrhnout dosavadního šéfa zpravodajství Tomáše Pancíře na ředitele regionálních stanic Regina a Středočeský kraj.
Nová funkce: ombudsman
V přímé podřízenosti generálního ředitele zůstane interní audit, kreativní hub pro vývoj nových formátů a útvar ombudsmana, kterého by chtěl Zavoral jmenovat do dvou měsíců. „Moje představa je taková, že by to měl být člověk znalý Českého rozhlasu, trpělivý a vlídný. Oslovil jsem šéfredaktora Týdeníku Rozhlas Milana Pokorného, který stojí v čele redakce léta a umí komunikovat s posluchači. On by mohl být tou osobou, která by té funkci vtiskla onu vlídnou a pracovitou tvář,“ dodal Zavoral.
Nabídka pro konkurenta
Zavoral se stal generálním ředitelem Českého rozhlasu letos v lednu. Nahradil Petera Duhana, který rezignoval loni v říjnu. Zavoral zvítězil ve výběrovém řízení, do něhož se přihlásilo celkem 31 uchazečů o post šéfa veřejnoprávního rozhlasu.
Vedle projektu Evy Hazdrové Kopecké jej mezi uchazeči zaujaly ještě dva projekty. „V jednom případě jsem učinil určitou nabídku, ale ne úplně pro pozici ve vrcholovém managementu a tam já od dotyčného čekám nějakou reakci. Není to člověk z finálové pětice. Druhý je v té finálové pětici,“ doplnil. V pětici finalistů byl vedle Zavorala bývalý ředitel E15 a Eura Tomáš Skřivánek, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček a ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert.
Nové stanice až s digitalizací
Veřejnoprávní rozhlas v současnosti provozuje čtyři celoplošná rádia a 16 regionálních stanic. Zavoral přitom neplánuje vytvářet nové stanice, ale zaměřit se na rozvoj těch stávajících. Nové kanály by mohly podle Zavorala přijít až s příchodem digitalizace.
„Nejsem podporovatel další expanze Českého rozhlasu. Já jsem spíše zastáncem dobré profilace stávajících okruhů, než vytváření nových stanic. Nejsem si jistý, že na Vltavě, které klesá poslechovost, jdeme úplně tím správným směrem, nejsem si jistý, jestli u Dvojky, kde nám také začíná klesat poslechovost, jsme neztratili příliš mnoho posluchačů aniž bychom získali nové,“ řekl Zavoral.
Podle něj existuje už zhruba rok a půl projekt nového rádia ČRo Sport Rock jako ryze digitální stanice kombinující sportovní vysílání s rockovou hudbou, ale i ta si vyžádá náklady několika milionů korun. „A protože ty peníze potřebujeme na rozvoj úplně něčeho jiného, tak jsme ten projekt nechali zatím spát,“ dodal.
V oblasti digitalizace rozhlasového vysílání bude Český rozhlas pokračovat v experimentálním vysílání a dalších přípravných krocích, ale zároveň bude muset zvýšit lobbing u státních orgánů, aby se pro ně podle Zavorala tato věc vůbec stala tématem. Stejně tak Český rozhlas naráží na odpor komerčních rádií.
„U digitalizace budu razit dosavadní strategii, ale je tu i mnoho jiných platforem, jak šířit rozhlasové vysílání, ať je to internetové vysílání, mobilní aplikace, hybridní rádio a podobně. Chci tlačit všechny platformy, kde ti posluchači jsou, anebo kde víme, že v budoucnosti budou,“ doplnil Zavoral.
Poplatek zvyšovat o inflaci
Pro zajištění udržitelného rozvoje Českého se chce čerstvý generální ředitel pokusit o indexaci koncesionářského poplatku vzhledem k inflaci. V současnosti pro tento krok zjišťuje politickou vůli a chtěl by ho koordinovat s Českou televizí. Výše poplatku je posledních osm let 45 Kč.
Další možností, jak získat prostředky na investice, je prosazení vrácení DPH z koncesionářských poplatků. Spor o částku v celkové výši zhruba jedna miliarda korun řeší soud v Lucemburku. Další stání má být v březnu.
S Českou televizí chce šéf rozhlasu spolupracovat nejen na legislativní úrovni, ale i v oblasti programu nebo na mezinárodní úrovni při získávání vysílacích práv.

Netflix zavádí poplatek za sdílení přístupu mimo domácnost, v Česku 79 Kč

Exnovináři žurnalistiku milují, přesto si odchod chválí

Mark BBDO hlásí za rok 14 nových lidí v týmu

Burda kupuje Extra Online Media, výrazně posílí na internetu
