Zmocněnec pro boj s dezinformacemi Klíma staví tým pro strategickou komunikaci státu

Michal Klíma

Michal Klíma, čerstvý vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací, připravuje rozvoj strategické komunikace státu. Jejím prostřednictvím by stát měl vysvětlovat své základní priority, což se podle něho dosud nedělo. Klíma teď staví vlastní tým. Co jako vládní zmocněnec plánuje, popsal v panelové diskusi o dezinformacích, kterou začátkem května pořádala studentská agentura PR Gang v brněnském kině Scala.

Poslouchejte ve Spotify

Poslouchejte v Apple Podcasts

Poslouchejte v Google Podcasts

Jak vypadala situace čtvrt roku po Klímově jmenování? „Funkce v tuto chvíli neobnáší nic, protože nemám rozpočet ani lidi. Teď musím přesvědčit politiky, aby tyto dvě základní položky poskytli,“ přiblížil v Brně vládní zmocněnec. To se podle něj pomalu mění. „Vláda dospěla k tomu, že mně dá pět nebo deset lidí na dohodu o pracovní činnosti. Nemůže zřídit místa, aniž by se změnila systemizace, a ta se může měnit dvakrát ročně. Peníze byly taky schválené. Něco by tak mohlo vzniknout,“ avizuje zmocněnec, kterého podle vládou schváleného statutu jmenuje a odvolává kabinet na návrh premiéra. Peníze na lidi a kampaně bude moci čerpat na základě mimořádného plánu, který vláda schválila v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Klíma to zpětně doplnil pro Médiář s tím, že teď shání lidi. „Bez lidí se nic dělat nedá,“ říká.

Během diskuse v Brně mluvil hlavně o strategické komunikaci. „To je komunikace státu o základních prioritách a hodnotách. U nás nic takového nikdy nebylo,“ říká Klíma. Absence komunikace je podle něj vidět v klesající důvěře v instituce. „Snaha zvrátit důvěru je kontinuální. Je předmětem ruské propagandy, stát tomu nijak nečelil. Nevysvětloval, proč jsou Evropská unie nebo NATO důležité. Jsou tady i jiné hodnoty, jako ekologie. V celé řadě zemí jsou lidé v rámci vlády pověření komunikací těchto věcí. Je to něco, co by se mělo u nás vybudovat,“ soudí Klíma, který v posledních letech působil jako místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) a předseda Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). 

Strategická komunikace státu by se podle něho neměla plést s tiskovými odděleními například ministerstev. „To jsou lidé, kteří se zabývají dennodenní agendou, ale to je úplně něco jiného. To není komunikace základních priorit resortu a státu,“ vysvětluje dlouholetý mediální manažer. Centrála komunikace, jak si ji představuje, by měla být na Úřadu vlády, část týmu by měla být též na ministerstvech obrany, zahraničí nebo vnitra. „A na dalších ministerstvech podle toho, co je zrovna důležité. Při covidu je to nepochybně zdravotnictví. Návrh je, aby vznikl centrální útvar na Úřadu vlády, musí to ale rozhodnout vláda,“ přiblížil Michal Klíma. 

Na mediální novelu vsadil svou funkci 

Když nastupoval do vládní týmu, původně ještě jako poradce premiéra Petra Fialy (ODS), hovořil Klíma hlavně o změnách mediální legislativy. Sám se ještě z pozice reprezentanta stavovských organizací podílel na přípravě novely, která by měnila způsob volby do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, do níž by se nově zapojili i senátoři. Z návrhu letos částečně vyšlo ministerstvo kultury, jehož předloha počítá s tím, že by po přijetí zákona všichni stávající radní skončili. Plán na plošné odvolání ovšem vládní legislativci podle Aktuálně.cz označují za protiústavní.

Klíma záměr při diskusi v Brně hájil. „Existuje předpoklad, že kdyby byla rada odvolána zákonem, automaticky budou zvolení kandidáti současné koalice. Proč si to kdo myslí? Tady byli 25 let voleny rady na základě politického konsensu. To znamená, že i opoziční strany měly možnost zvolit své kandidáty, protože vznikla politická dohoda, aby v radách byli zastoupeni všichni,“ argumentoval. Konsensus podle něho porušila minulá vláda, která na opozici při volbách do rad nebrala ohled. Pokud by tak činil i současný kabinet, nebude pro něj Klíma, jak také řekl, pracovat: „Pokud by se to stalo, okamžitě rezignuju na svou funkci v den, kdy se to stane.“ 

Blokování webů? Méně špatná možnost

Klíma se též dotkl tématu vypnutí dezinformačních webů, které doménové sdružení CZ.NIC přestalo minulý týden po čtvrt roce blokovat. Blokovat začalo weby „po konzultacích s nejvyššími představiteli státu“ jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přestože krok podle Klímy postrádal legislativní rámec, považuje ho za opodstatněný. „Není vždy rozhodování mezi dobrým a špatným. V situaci, kdy neexistuje právní rámec, existovaly dvě špatné možnosti: vypnout, nebo nechat běžet. Z nich byla zvolená ta méně špatná, tedy vypnout. Samozřejmě optimální by bylo, kdyby tady legislativní rámec byl,“ míní vládní zmocněnec. „Je potřeba otevřeně říct, že stát na to nebyl připraven,“ dodává. Legislativa, která by měla upravovat podobné zákroky, podle něho vzniká, chystá ji ministerstvo spravedlnosti.