V Česku dochází k viditelnému nárůstu zjištěných úniků informací z trestních spisů do médií, i když k únikům obecně docházelo už dávno předtím. Konstatuje to závěrečná zpráva vyšetřovací komise poslanecké sněmovny, která se právě úniky ze spisů zabývala od letošního května poté, co prostřednictvím anonymního účtu na Twitteru vyšly najevo schůzky šéfa hnutí ANO Andreje Babiše s Markem Přibilem, dnes už bývalým redaktorem deníku Mladá fronta Dnes, který Babiš donedávna vlastnil. Závěrečnou zprávu komise, které předsedal Martin Plíšek z TOP 09, sněmovna vzala na vědomí na dnešní schůzi, poslední před říjnovými parlamentními volbami.
Přečtěte si kompletní znění závěrečné zprávy a doporučení komise směrem k vládě
Poslanci si nechali předložit statistiku Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) s počty spisů daného roku s problematikou úniku informací u bezpečnostních sborů. „Podle předložené statistiky se o problematiku úniku z trestního řízení v roce 2014 jednalo v 37 případech, v roce 2015 v 31 případech, v roce 2016 v 52 případech a do pouhé poloviny roku 2017 v 21 případech. Podstatné však je mimo jiné i to, že v letech 2014 a 2015 se daná problematika týkala pouhých 3 případů dosud neuzavřených spisů, v roce 2016 se však počet spisů rozrostl na 13 a v roce 2017 už hovoříme o 16 dosud neuzavřených spisech, a to v pouhé polovině tohoto roku,“ konstatuje zpráva.
K samotné kauze nahrávek Babiše a Přibila komise v závěrečné zprávě příliš neříká, jen shrnuje, že v květnu a červnu se v médiích „objevily informace o rozhovorech“ obou mužů, „které navozují dojem, že tento novinář disponuje neveřejnými informacemi z probíhajících trestních řízení“. „V časové souvislosti s právě probíhající vládní krizí tak vyvstala naléhavá potřeba řešení dlouhodobého problému zneužívání informací z trestního řízení, a patrně i trestního řízení samotného, k ovlivňování politické soutěže a destabilizaci demokratického právního řádu České republiky,“ vysvětlují poslanci.
Úniky „nelze spolehlivě vyšetřit“
Komise se kromě nahrávek Přibil-Babiš zabývala dalšími případy možných zveřejnění informací ze spisů, konkrétně kauzami Nečas-Nagyová/Nečasová, Beretta, Vidkun, emailů bývalého náměstka a šéfa Úřadu vlády Ivana Přikryla premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) v souvislosti s privatizací OKD, zneužívání dotací pro sport na ministerstvu školství a dotační kauzy spjaté s bývalým europoslancem ČSSD Robertem Duškem v Libereckém kraji. Ve všech těchto případech se informace ze spisů objevily v médiích před rozhodováním soudů.
Komise došla k tomu, že úniky informací z trestních spisů jsou „nebezpečný fenomén, který může být a je prostředkem zájmových skupin k průniku do trestního řízení, kdy následně prostřednictvím manipulativní tvorby veřejného mínění může dojít k výkonu vlivu těchto skupin, a to i s cílem ovlivňovat politickou soutěž a tím destabilizovat demokratický právní stát“. „Úniky informací z trestního řízení, jejich účelová interpretace a následná cílená tvorba veřejného mínění jsou fatálním ohrožením ústavnosti,“ konstatuje komise ve své zprávě doslova.
Poslanci si ale také stěžují, že „podle současného nastavení kontrolních mechanismů“ nezákonné informační toky mezi stranami trestního řízení a médii „nelze spolehlivě vyšetřit“. Mimo jiné proto naznačují, že by pomohlo, kdyby každý z orgánů činný v trestním řízení byl povinen vést evidenci veškerých případů, při nichž informuje média.