Způsob poslechu rádia se příliš nemění, streaming hudby je vnímán jako doplněk

Jen z pohledu lidí do 34 let převažuje názor, že streaming hudby online rádiím konkuruje.

Výsledky výzkumu v kostce

Výsledky výzkumu v kostce

Výsledky výzkumu v kostce

Výsledky výzkumu v kostce

V posledních pěti letech změnilo způsob poslouchání rádia jen 14 % (ve městech pětina, na vesnici jen desetina) Čechů s přístupem k internetu, naopak 67 % jich uvádí, že způsob nezměnilo, zbylých 19 % uvedlo, že rádio neposlouchá. Většina těch, kteří znají nebo používají konkrétně pro poslech hudby Spotify, YouTube Music či Apple Music, přitom takové streamingové online služby za konkurenci klasického rádia nepovažují. Ukazuje to průzkum, který exkluzivně pro Médiář provedla letos v květnu agentura Nielsen Admosphere na Českém národním panelu. Jedná se o pohled internetové populace Česka, tedy těch s přístupem na internet, starších 15 let. To je zhruba 80 % celé populace republiky.

Znatelnější změny ve způsobu poslouchání se objevily u mladších respondentů, ve věkové skupině 15–34 let, a to u téměř pětiny. V této věkové skupině i víc dotázaných (23 %) uvedlo, že rádio neposlouchá. Jedině u těchto mladých navíc převažuje názor, že si streamovací služby a rádia navzájem konkurují. Streamovací služby pro poslech hudby jako konkurenci rádií vnímá víc než polovina z nich.

Nielsen Admosphere / Český národní panel

Většina dotázaných Čechů na internetu zná YouTube Music a Spotify, jen menšina pak Apple Music, Amazon Music či SoundCloud. Hudbu na YouTube si pouští 28 % respondentů, na Spotify pak 21 %, ostatní služby používají jen jednotky procent dotázaných. Na streamingových službách respondenti obecně oceňují možnost lepšího výběru, vyšší kvality, absenci reklam či snadnou možnost používat je na nejrůznějších elektronických přístrojích. Vadí jim naopak hlavně to, že služby jsou placené a že vyžadují připojení k internetu. Některým oproti rádiím chybí aktuálnost, kontakt s moderátory či zpravodajské vstupy.

Otázky a odpovědi podrobně

Změnil se v posledních pět letech váš způsob poslouchání rádia?

  • Pouze 14 % dotázaných uvedlo, že se jejich způsob poslouchání rádia v posledních pěti letech změnil, konkrétně 67 % respondentů svůj způsob poslouchání nezměnilo, zbylých 19 % uvedlo, že rádio neposlouchá. Mezi muži a ženami nejsou žádné významné rozdíly znatelné. Změna ve způsobu poslouchání se častěji objevila u respondentů ve věkové skupině 15–34 let, a to u téměř pětiny. V této věkové skupině i více dotázaných (23 %) uvedlo, že rádio neposlouchá. Rozdíl je viditelný i mezi respondenty z vesnic nebo velkých měst. Z respondentů žijících na vesnici změnila svůj způsob poslouchání desetina, zatímco z těch, kdo žijí ve velkých městech, změnu provedla pětina.
  • Dotázaní, kteří změnili způsob poslouchání rádia, měli možnost se vyjádřit, jak konkrétně se jejich způsob poslouchání rádia změnil. Nejčastěji uváděli, že rádio nyní poslouchají méně často než dříve. Dotázaných, u kterých došlo k nárůstu frekvence poslouchání, je pak o něco méně. Opakovaně uváděným důvodem této změny je aktuální pandemie covidu. Respondenti se také shodují, že klasická rádia nahradili těmi internetovými. Další mnohokrát zmíněnou změnou je vzrůst popularity podcastů. Lidé raději poslouchají mluvené slovo namísto klasických rádiových stanic.

Které z uvedených streamovacích služeb pro poslech hudby znáte a které používáte?

  • 76 % respondentů uvedlo, že zná nebo používá YouTube Music. Dalšími streamovacími službami, které jsou nejvíce známé, jsou Spotify (60 %) a Apple Music (39 %). Nejpoužívanější streamovací službou je YouTube Music. Používá ho 28 % dotázaných. Spotify používá 21 % a Apple Music pouhá 3 %. Jako nejméně známá streamovací služba se ukázal MusicJet. 90 % respondentů uvedlo, že tuto službu nezná.
  • YouTube Music je mírně známější službou pro muže (77 %). Když jde ale o samotné používání platformy, více ji používají ženy (31 %) nežli muži (25 %). Znalost a používání Youtube Music se snižuje s rostoucím věkem. 91 % respondentů z věkové skupiny 15–34 let službu zná a 35 % ji využívá.
  • Spotify je známější (67 %) mezi muži. Muži tuto službu i využívají více (25 %) než ženy (17 %). Nejznámější službou je pro respondenty ve věku 15–34 let, přičemž Spotify používá 45 % dotázaných z této věkové skupiny.
  • Apple Music zná a používá více mužů (48 %) než žen (30 %). 70 % dotázaných žen uvedlo, že službu vůbec nezná. Tuto službu znají a používají zejména mladší lidé stejně jako YouTube Music. 68 % respondentů ve věku 15–34 let uvedlo, že ji zná a 5 % ji používá.
  • Streamovací služby Youtube Music, Spotify a Apple Music znají spíše respondenti s vysokoškolským vzděláním, z velkých měst a z Prahy a Středočeského kraje.

Jak často tyto streamovací služby pro poslech hudby používáte?

  • Téměř třetina respondentů, kteří používají YouTube Music, uvedla, že službu používají denně či téměř denně. Další třetina ji používá několikrát týdně. Streamovací službu Spotify používá denně či téměř denně 45 % z těch respondentů, kteří uvedli, že službu využívají. 24 % z nich poté uvedlo, že tuto službu využívá několikrát týdně.

Při jaké příležitosti tyto streamovací služby pro poslech hudby používáte?

  • Respondenti, kteří používají aspoň jednu streamovací službu pro poslech hudby, ji nejčastěji používají doma jen tak (70 %) nebo doma při nějaké činnosti (65 %). Dále 39 % dotázaných uvedlo, že službu používá při práci a 31 % cestou do/z školy/práce. 27 % poslouchá hudbu pomocí streamovacích služeb v autě. Při práci hudbu poslouchají více muži (48 %) než ženy (30 %). Stejně tak je to u cest do/z školy/práce, při kterých služeb využívá 37 % mužů a 24 % žen. Ženy uvedly, že služeb využívají více než muži doma při nějaké činnosti.

Na jakém zařízení tyto streamovací služby pro poslech hudby používáte?

  • Respondenti, kteří používají aspoň jednu streamovací službu pro poslech hudby, za tímto účelem nejčastěji používají mobilní telefony (87 %) a počítače a notebooky (61 %). Dále čtvrtina z nich využívá televizi a 15 % uvedlo, že poslouchá hudbu na tabletu. 96 % respondentů ve věku 15–34 let, kteří poslouchají hudbu přes streamovací služby, využívá k poslechu mobilní telefon.

Vnímáte streamovací služby pro poslech hudby jako konkurenci rádií?

  • 61 % z respondentů, kteří používají nebo znají aspoň jednu streamovací službu pro poslech hudby, uvedlo, že je jako konkurenci rádií nevnímají. Tohoto názoru jsou častěji ženy (64 %) než muži (57 %). Jedinou skupinu, kde převažuje názor, že si streamovací služby a rádia navzájem konkurují, tvoří respondenti ve věku 15–34 let. Streamovací služby pro poslech hudby jako konkurenci rádií vnímá více než polovina z nich. Naopak nejpřesvědčivěji může působit názor respondentů z nejstarší věkové skupiny 45 a více let. 77 % z nich uvedlo, že tyto služby jako konkurenci rádií nevnímají.

Jaké jsou podle vás výhody streamovacích služeb pro poslech hudby oproti rádiím?

  • Hlavní výhodou streamovacích služeb pro poslech hudby je podle odpovědí respondentů na tuto otevřenou otázku jednoznačně možnost individuálního výběru. Výběr hudby je dle jejich tvrzení mnohem větší. Posluchači mají možnost pustit si kdykoliv cokoliv, na co mají zrovna náladu. Další výhodou je skutečnost, že tyto platformy existují ve formátech bez reklam. Řada z nich uvedla, že tyto služby jsou kvalitnější než rádia. To souvisí s jejich dostupností přes internet. Posluchačům také vyhovuje dostupnost streamovacích služeb na širokém výběru zařízení. Velice je oceňována funkce vlastní tvorby playlistů a možnost doplnit poslech i videoklipy a dalšími obrazovými záznamy.

Jaké jsou podle vás naopak nevýhody streamovacích služeb pro poslech hudby oproti rádiím?

  • Respondenti se ve svých otevřených odpovědích shodují na dvou hlavních nevýhodách. Jsou jimi náklady, které s sebou plnohodnotné využívání streamovacích služeb pro poslech hudby přináší a potřeba stabilního připojení k internetu. Za nevýhodu považují i fakt, že plné verze služeb jsou zpoplatněny a v nižších verzích se při poslechu hudby objevuje nadměrné množství reklam. Některým respondentům chybí aktuálnost rádia a kontakt s moderátory. Řada z nich uvedla, že jako nevýhodu cítí absenci zpravodajství.