Ani letos, čtyři roky od zahájení svého provozu, neplánovala být lifestylová stanice Public TV zisková. Licencovanou firmu Totalpress proto její majitel, podnikatel Luděk Vinš (drží 34 %, 66 % má Jiří Voděrka - Vinš ale ovládá servisní společnost PublicCom) posílá do konkurzu. Společnost dluží přes 134 milionů korun, i výrobní a servisní organizaci PublicCom, která v posledních čtyřech letech plánuje kumulovanou ztrátu 169 milionů.
Úspěch televize závisí právě na kvalitním pokrytí, na tom, kolik diváků má možnost ji přijímat. Z dokumentů z počátku dubna, zveřejněných nyní soudem v souvislosti s insolvenčním řízením, plyne, že stejně jako v lednu zkrachovalá Z1 zvolila Public TV cestu, která je pro malé, tematické stanice nejdražší – totiž digitální vysílání z pozemních stanovišť.
Společnost Czech Digital Group (CDG), provozovatel jedné ze čtyř televizních digitálních sítí, ji zařadil do svého multiplexu 3. Kontrakt počínal v červenci 2008.
Rok bylo vše v pořádku, za září 2009 ale Public TV neuhradila platbu ve výši bezmála 3 milionů korun. Ani další rok nebyla schopná platit, a tak od října 2009 do října 2010 vzrostl dluh vůči CDG o dalších 61,4 milionu.
Celkovou pohledávku ve výši 64,4 milionu korun postoupil operátor CDG dluh společnosti s ručením omezených GMF, která patří holdingu GES, polovičnímu vlastníku televize Prima (postoupení proběhlo dřív, než CDG koupil jeho největší konkurent České Radiokomunikace, operátor dvou robustnějších digitálních sítí). S GMF se zadlužená stanice dohodla, že do konce letošního ledna ve splátkách 15 a 49,4 milionu korun dluh uhradí. To se nestalo.
Začátkem března proto Obvodní soud pro Prahu 1 vyhlásil exekuci na majetek Totalpressu, který drží vysílací licenci Public TV. „Toto usnesení není v právní moci,“ uvedl Totalpress v dopise Městskému soudu. Protože dál vysílá, u CDG mu narostl dluh o dalších 22 milionů korun.
Dluží i dalším dodavatelům či partnerům, konkrétně:
- 2 mil. Kč společnosti STES, a.s. (marketingový partner Českomoravského fotbalového svazu)
- 1,6 mil. Kč společnosti Czech DiVision za zajištění digitálního vysílání
- 909 tisíc komunikační společnosti T-Systems Czech Republic
- 455 tisíc kolektivnímu správci Intergram a 616 tisíc Ochrannému svazu autorskému (OSA) na autorských odměnách
- + částky pod 100 tisíc korun společnostem a organizacím Disk Systems, strakonické Městské kulturní středisko, Polar televize Ostrava, Post produkce Praha, Pro-zeta, Web & Media a X production
Vzniklá situace se řešila tak, že jiné společnosti, které Vinš ovládá nebo působí v jejich vedení, firmě Totalpress půjčily. Tím se dluh dál zvětšoval. Celkem Totalpress přiznává půjčky v celkové výši téměř 45 milionů korun, nejvíc pak přímo od Vinše jako fyzické osoby.
Konkrétně má tyto závazky:
- 17,5 mil. Kč vůči Luďku Vinšovi, spolumajiteli Totalpressu
- 13 mil. Kč vůči Palác Fénix, a. s. (firma provozující budovu, kde Public sídlí)
- 7 mil. Kč vůči Rosemount Global, s. a.
- 5,5 mil. Kč vůči PublicCom, a. s. (výrobní a servisní firma televize)
- 1,6 mil. Kč vůči Strojexport, a. s. (v ní je Vinš předsedou představenstva)
Dluhy dosahují téměř 90 milionů korun, půjčky spřízněným firmám skoro 45 milionů. Na druhou stranu, Totalpress soudu přiznává zpeněžitelný majetek ve výši pouhých 6 milionů korun (v podstatě jediné cenné je vybavení studia v paláci Fénix na pražském Václavském náměstí za 5 milionů korun).
I pokud by se podařilo veškerý majetek prodat za maximální možnou cenu, Public TV by prostřednictvím Totalpressu dlužila kolem 130 milionů, z toho skoro 38 milionů Luďku Vinšovi a jeho firmám.
Vinš přitom nevydělává ani na servisní a výrobní firmě PublicCom, která licencované společnosti zajišťuje provozní činnosti a zaměstnává také lidi, kteří vysílání vytvářejí, včetně managementu Public TV.
PublicCom v roce 2008 prodělala 42 milionů před zdaněním, rok nato ještě víc, 49 milionů. Loni ani letos neplánovala být zisková, plánovaná kumulovaná ztráta v letech 2008-2011 má podle předpokladů firmy činit 169 milionů korun.
Uplynulý a předpokládaný vývoj, v milionech Kč. Pramen: PublicCom, 2009 | ||||
rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 |
tržby | 23 | 21 | 35 | 40 |
výsledek před zdaněním | -42 | -49 | -42 | -36 |
stav úvěrů a závazků | 84 | 87 | 42 | 39 |
Podtrženo sečteno, dosavadní provoz Public TV přijde na minimálně 300 milionů korun.
Od začátku nejasná koncepce a špatná ekonomika
Televize Public dostala satelitní vysílací licenci v květnu 2005, klasicky na 12 let, a je stanicí, která od počátku neměla jasno, jakou chce být, pročež ji také chyběl víceletý plán, jak k nějakému – jakémukoli – cíli dojít. Minimálně ekonomický.
Když v červnu 2007 zahajovala vysílání, vedl ji Jan Vít, který v první polovině 90. let působil v managementu tehdy startující televize Nova. Vít maloval program Public TV jako v podstatě konkurenci České televizi v oblasti péče o národní kulturu a kultivaci obyvatel. O Publicu mluvil jako o „soukromé televizi veřejné služby“, v programu měly tehdy hrát prim nejlepší tuzemské filmy minulých dekád a seriózní regionální zpravodajství.
Public byla malá, začínající stanice a takové programové zaměření se ukázalo být při omezeném množství peněz na její rozjezd i provoz nefunkční. Filmových stanic s podobnou strategií s archivními snímky zde už tehdy existovalo víc (koneckonců Public TV bral filmy od placeného satelitního kanálu CS Film), zprávy z regionů se seriózně dělat nedařilo. Bylo nutné najít jiný směr, aby vyrábět pořady stálo co nejméně a jejich zpeněžování bylo co nejsnazší.
Po roce se proto Public TV oprostila od filmů a stala se lifestylovou stanicí složenou z bloků magazínů. Využila k tomu také tváří odešlých z jiných redakcí či obrazovek: někdejší editor Reflexu Andrej Halada začal moderovat rozhovory nazvané Mikrofon, rosnička Novy Michal Jančařík jezdil po vlasti na kole a natáčel Cyklotoulky, další hlasatelka počasí na Nově Michaela Dolinová mluvila s hosty v pořadu Klobouk.
A kromě klasických reklamních spotů a sponzoringu se přitom ve velkém začal využívat product placement, leckdy sporný natolik, že pořady připomínaly teleshopping. Ostatně proto dluží mimo jiné radě pro vysílání 140 tisíc korun na pokutách právě za tyto prohřešky.
V propagačních materiálech stanice ohlašovala orientaci na diváka – muže i ženy – ve věku 20-65 let, kteří jsou „velice dobře zabezpečeni a aktivně se zajímají o svůj privátní a profesní image“, většina pořadu ale byla natáčena co možná nejlevněji, se snahou co nejvíc ušetřit. Typickým produktem tak byla statická talk show bez překvapivých prvků, typickým příkladem pak pořad Václavák, tedy rozhovory točené ve starém tramvajovém vagónu, který dnes slouží jako kavárna v centru Václavského náměstí, kousek od sídla stanice Public.
Orientace na životní styl byla rozhodnutím dosavadní výkonné ředitelky Renaty Peškové, působící v tandemu s programovým šéfem Petrem Pohlem. Pešková přišla z prostředí malých kabelových stanic, historicky ale neměla dobré osobní vztahy s Václavem Bartoněm, šéfem české UPC, největšího kabelového operátora v republice.
I vinou toho se Public TV dostala do kabelových sítí UPC až letos v únoru, byť oficiálně se v minulosti uváděly jiný důvod, totiž že kapacitu sítě naplnily jiné programy. Public TV nahradila v sítích UPC zkrachovalou Z1. Potkal ji ale stejný osud.